Kdo za to může?? Každá vládnoucí moc, každá vládnoucí partaj a každý vládnoucí mocenský klan, ti všichni si rádi na své konto připíšou všechny dosažené výdobytky pokroku, které tak či onak ve své době zlepšují nebo pomyslně zvyšují životní úroveň a jakousi takzvanou míru blahobytu. Naopak, za původce všech nešvarů a negativních jevů se označí všechny vlády předchozí, zejména ty předpřevratové nebo předrevoluční. Tak se točí svět. Náš děda, ročník 1904, od deseti let úplný sirotek utekl ve svých 18 letech nejprve do Jugoslávie a pak do Francie. Mluvil plynně francouzsky jako rodilý Francouz a naučil se anglicky i německy. V roce 1939 ho Němci zavřeli do káznice Waldheim a v roce 1945 osvobodili Rusové. Když jsme jednou, tenkrát v listopadu 1989, my vnuci, přišli z nějaké demonstrace, podíval se dlouze z okna a pravil: Tak hoši, a teď teprve uvidíte jak vypadá bída.

Děda František (1885 - 1975) zažil v dětství velký hlad. Franz Josef ho poslal do války, kde byl děda prostřelený, padl do zajetí a zas hlad a utrpení. Po první světové dřel, vybudoval hospůdku, ( slovy klasika Cimrmana mu tam chodili opilci ) tu vyměnil za malý koloniál. Pak druhá světová. Koloniál po letech převzal můj tatínek, vyplatil své tři bratry, pak nastalo znárodňování a měnová reforma. Důchod děda nejdřív nedostal, protože byl nepřítel lidu. Měli ho prý živit čtyři synové. Později dostal 50 korun.Takže zas od nuly. To nepíši o dědových osobních starostech a bolestech. Dožil u nás, vzpomínám na něho s velkou láskou a úctou.

Pratety a prarodiče by měli pravdu - máme se dobře!

Věra Foltýnová

Ale toto říkal děda, který v r.1975 zemřel.

Té tetě věřím neboť něco podobného říkal můj děda (zemřel v r.1975 a bylo mu 78 roků).Když mně vypravoval jak za první republiky byli bezdomovci, žebráci, nezaměstnaní (přesně tak jak se to shoduje s dnešním kapitalismem), jak s čepicí v ruce prosil o práci (kolikrát měl práci jen na jeden den), doktor a nemocnice se platil(y) atd atd.Posledních 5 let měl těžké astma kde u nás byla (10 let bydlet s námi) každý týden pohotovost mu píchat injekce nebo byl na 14 dní v nemocnici kde ho dali dohromady, tak takhle by se za první republiky neměl.Tam by už po dvou návštěvách doktora doma neměl na další a nedožil by se takového věku.

Bojoval v první světové válce, zažil zradu západu a osvobození Rudou armádou a toto také vypravoval, jak byli lidi naštvaní na západ a jak oslavovali osvobození Sovětskou armádou.

Vždycky říkával: "Buď rád, že žiješ v této době a nemusíš se bát o práci a o to jestli zítra budeš mít co jíst."